Pro rodiče

N Á S T U P   D Í T Ě T E   D O   M A T E Ř S K É   Š K O L Y

Kdy je vhodné, aby dítě nastoupilo do MŠ ?

Za nejideálnější věk nástupu z vývojového hlediska je považován třetí rok života dítěte, ale je to individuální. O nástupu dítěte do MŠ by se mělo uvažovat v době, kdy dítě začíná vyhledávat nové podněty, činnosti, nové kamarády (ne pouze rodiče) a touží objevovat. Prostředí mateřské školy je obrovským zdrojem inspirace pro nová poznání, objevování a komplexní rozvoj dítěte.

Co by mělo dítě před nástupem do MŠ umět ?

Dítěti ulehčíte zvykání na MŠ, pokud ho povedete k samostatnosti a zvládání sebeobsluhy. Paní učitelka Vašemu dítěti ochotně pomůže, ale Vaše dítě bude klidnější a sebejistější, pokud bude stejně šikovné jako ostatní kamarádi a bude umět: - obouvat a zouvat přezůvky a boty (tkaničky zaváže učitelka) - poznat si své oblečení (i tak vše dítěti podepište jako prevenci záměny a ztráty) - oblékat a svlékat tričko, kalhoty, ponožky (zpočátku nedávejte dítěti příliš složité oblečení, se kterým si nemůže samo poradit – košile s drobnými knoflíky, zástěry se zapínáním na zádech, oblečení se složitými sponami apod. Umožněte dítěti zažívat pocit úspěchu – Já už to také umím sám!) - zvládat chůzi po schodech - samo se najíst lžící, pít ze skleničky - umývat si ruce mýdlem, utírat do ručníku, ovládat kohoutek - používat kapesník, vysmrkat se - používat toaletu (naučte dítě říci si, když potřebuje na wc a používat místo nočníku záchod)

Postupně zvykejte dítě také na spánek bez plenek. Ve školce již nepoužíváme dětské plenky. Pokud se i tak Vaše dítě občas během spánku pomočí, dejte mu do školky na lehátko jednorázovou papírovou podložku.

Oblečení a věci do školky připravujte s dítětem společně – dítě si bude snadněji pamatovat a vše své poznávat. Ukazujte mu, kam jeho věci v šatně nebo ve třídě ukládáte. Pokud to zvládne, nechte jej, aby si vše uložilo samo.

Jak by rodiče měli motivovat dítě před vstupem do MŠ ?

Povídejte si s dítětem, jaké to v mateřské škole bude, co příjemné bude prožívat společně s dětmi a paní učitelkou, kolik nových kamarádů si najde, co vše se naučí apod. O školce doma mluvte hezky. „Nestrašte“ své dítě mateřskou školou! Rozhodně by nemělo zaznívat „No počkej, ve školce, tam budeš muset…jak to nebudeš umět, děti se Ti ve školce budou smát…“ Dítě by vnímalo mateřskou školu negativně, vytvářelo si zbytečnou bariéru.

Naopak usnadníte Vašemu dítěti adaptační období, když budete společně radostně očekávat nástup dítěte do školky. Těšte se s ním a nechte si vyprávět, co vše se mu líbí a co vše z toho bude také ve školce. Ujistěte dítě, že do školky bude chodit, aby mělo nové kamarády, s nimi si hrálo spoustu zajímavých her, aby si pohrálo s jinými hračkami než má doma … Ujistěte dítě, že ve školce není „odloženo“, ale že víte, že mu ve školce bude (až si zvykne) dobře a bude tam rádo.

Co dělat, pokud je dítě zpočátku docházky do MŠ velmi plačtivé ?

Chce to čas a trpělivost, ale dítě si zvykne a začne do školky chodit rádo. V adaptačním období pomáhá klidný, pozitivní a vstřícný přístup všech. Dítě prožívá velkou změnu v životě – nové prostředí, změna vztahů, změna denního režimu, jiné zvyklosti. Narušil se jeho pocit jistoty a bezpečí, který potřebuje opět získat. A to se mu podaří prostřednictvím paní učitelky ve třídě. Učitelky svou velkou empatií a láskou dokáží dítě uklidnit a odvést pozornost na nové podněty. Rodičům doporučujeme zbytečně neprodlužovat ranní loučení a „vydržet“ pláč svého dítěte. Každé ráno si povídejte s dítětem, jak bude den probíhat, kdo a kdy si pro něj do školky přijde. Tento dohodnutý čas je třeba dodržovat, aby dítě mělo jistotu, že jej rodiče v MŠ „nezapomenou“. Pravidelnost v průběhu dne a týdne dítěti přináší pocit větší jistoty a bezpečí protože se ještě nedokáže dobře orientovat v čase. Není vhodné vytvářet dlouhé přetržky v docházce, protože dítě při každém příchodu „začíná znovu“ a těžko si po přerušení docházky hledá „své místo“ mezi dětmi ve třídě, v organizaci činností apod. Pobyt dítěte v MŠ rovnou na celý den je nepřijatelnou zátěží, proto je nutné dobu strávenou ve školce prodlužovat postupně.

První dny ve školce

Už první den ve školce by měl probíhat standardně, aby i nejmenší děti od samého začátku věděly, na čem jsou a jak to bude ve školce vypadat – jistota a opakování je tím, co adaptační období usnadňuje. Počáteční tři měsíce jsou pro dítě víceméně seznamovací, dítě si zvyká na nový režim, na nové kamarády, prostředí, vstřebává pravidla… Není žádná ostuda, že třeba nekreslí žádné obrázky nebo se nezapojuje do činností. Důležité je, že si hraje, navazuje kontakty a nachází své místo ve skupině dětí. To ostatní se dostaví samo, až přijde ten správný čas.

Mohou přetrvávat potíže typu „já dneska nechci“. Většinou je to jen zkouška nervů rodiče, dítě dobře ví, jak rodiče obměkčit. Je důležité zatnout zuby a nepovolit. Jakmile jednou rodič ustoupí, bude to dítě zkoušet další a další dny. Rodiče a děti pak prožívají ranní stresy a dohadování s dítětem, zda přijdete „po obědě“. Stejné problémy se můžou objevovat i po nemoci, kdy bude opět nějaký čas trvat, než se dítě aklimatizuje na školku.

Jak předcházet úzkostnému chování dítěte před nástupem do MŠ ?

Umožněte dítěti získat pozitivní zkušenosti s odloučením od rodičů (např. hrami u sousedů bez přítomnosti rodičů). Vytvářejte dítěti možnost kontaktu s ostatními dětmi. Podporujte dítě v samostatnosti v sebeobsluze, protože v začátcích je pro dítě každá prosba o pomoc, kdy musí komunikovat s neznámými dětmi a paní učitelkou přítěží.

Po nástupu do školky stanovte pravidlo, kdy si dítě budete vyzvedávat (např. vždy po spaní a v pátek po obědě) a pak to dodržujte a neměňte. Až si dítě zvykne, případné zdržení rodiče nebo prodloužení času ve školce bere v pohodě.

Jaký „recept“ mají učitelky mateřské školy na zmírnění dětského pláče při ranním loučení ?

Každá pedagogická pracovnice je odborně připravena na svou profesi natolik, že dokáže porozumět dítěti a respektovat jeho individuální potřeby, kterým přizpůsobí průběh adaptace na MŠ. Pomáhá přítomnost kamaráda ve třídě, hračka z domova, kterou si dítě přináší s sebou apod. Na loučení si dítě zvyká postupně a většinou po odchodu rodičů přestává plakat, protože ho učitelka dokáže zajímavou činností nadchnout a zabavit.

Recept: úsměv učitelky, přivítání se s dítětem, projevení radosti, že dítě opět přišlo do školky, vyprávění o tom, nač se dnes může těšit… a ujištění, že maminka brzy pro něj přijde, jen co si ve školce pohraje…

Jak pomoci dítěti při nástupu do mateřské školy

Mnohé děti nastupují do mateřské školy ve svých třech letech, mnohé později. Každé z nich je jinak na nástup připravené a jinak zralé.

Co tuto zralost ovlivňuje?

Jednak je to soubor vnitřního vybavení dítěte. Jeho temperamentový základ, jeho povahové vlastnosti, jeho zkušenost s novými věcmi a s odloučením od toho, koho má dítě rádo – od rodiče.

Temperament dítěte nezměníme.

Je dítěti vrozený a ono samo se má za pomoci rodičů s ním učit pracovat. Už ve věku batolete – v jeho druhé půli – a také v celém předškolním věku máme dítěti pomáhat rozvíjet jeho vlastnosti. Může se tedy těšit do mateřské školy, protože tam chodili i jeho rodiče. Mají dítěti vyprávět, jaké to bylo, mohou mu ukázat i fotografie z mateřské školy. Dítě si uvědomí, že bude prožívat stejné věci jako ti, kdo ho mají moc rádi – rodiče. Bude se jim tak podobat. A to mu může při nástupu pomoci.

Podporujme jej

Podporujme dítě v jeho kamarádskosti, v tom, jak druhému pomoci, jak se s ním rozdělit, jak mu půjčit, jak si o něco říct, jak být dobrosrdečný, jak se přiznat, jak ustoupit, jak stát na svém. Celý tento proces mají navigovat rodiče. Mají zjišťovat, jak se ve školce mělo, co prožilo, jak si hrálo, s kým si hrálo.

Opatrovník

Rodiče mohou dát dítěti nějakou svoji věc, aby ji opatrovalo a chránilo např. v kapse sukýnky a dítě jim zase svěří nějakou svou věc, aby ji chránili po tu dobu, kdy nejsou spolu. Můžeme s dítětem do kalendáře barevně zaznamenat, který den půjde do školky a jinou barvou, kdy bude doma. Večer uplynulý den společně škrtneme, aby dítě vidělo, co bude zítra.

Předání? Rychle!

Vhodné také je, aby předával rodič paní učitelce dítě krátce, aby se s ním dlouho neloučil, nemazlil, nepřistoupil na to, že mu dá ještě „jedenáctou“ pusu. Rodič má na dítě přenášet svou jistotu. Je vhodné se s učitelkou domluvit, že pokud by byl s dítětem nějaký větší problém, bude je učitelka telefonicky informovat. Je-li to možné, osvědčuje se, když dítě do školky vodí tatínek. S ním má dítě zkušenost, že vždy ráno odchází do práce.

 

10 dobrých rad, které usnadní vám i vašemu dítěti nástup do mateřské školy

 1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo se popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.

 2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se prohlubuje.

 3. Veďte dítě k samostatnosti zvláště k hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.

 4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhružkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.

 5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ani narychlo nebo tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.

 6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáka, hračku, šátek).

 7. Plňte své sliby- když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít.

 8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě rozpoznat projevy strachu u rodičů. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítěte jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.

 9. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě – pokud den ve školce proběhne v pohodě – chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.

 10. Promluvte se s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte – s dítětem ze začátku můžete jít do třídy, dítě může jít jen na dvě hodiny apod.

 

Co by mělo dítě zvládnout při nástupu do školky

 Podle psychologů je pro dobrou adaptaci důležitá zralost dítěte v několika oblastech. Dítě nastupující do MŠ by mělo být přiměřeně samostatné v sebeobsluze (jen s malou dopomocí se oblékat, dodržovat základní hygienická pravidla), mělo by být schopné respektovat určitá pravidla, dokázat se přiměřeně prosadit, ale i přizpůsobit. Mělo by mít dostatečné komunikační dovednosti - srozumitelně vyslovovat, mít určitou slovní zásobu a umět vyjádřit své potřeby.

Základem je především zralost emoční a sociální.

Předávání dítěte ve školce by mělo proběhnout co nejrychleji. Čím delší loučení, tím větší pláč. Během loučení je důležité dítěti připomenout, kdy a kdo ho ze školky vyzvedne a tuto dohodu samozřejmě vždy dodržet. Tvrdit dítěti, že maminka za chvilku přijde je nebezpečné především proto, že dítě pak skutečně celý den může strávit čekáním na rodiče, místo aby si užilo toho, co mu školka nabízí. Zároveň ztrácí důvěru v to, co mu rodiče říkají.

Cobymělo zvládnout 3-leté dítě při nástupudo MŠ:

1. dodržování osobní hygieny

  • umět si říci o WC
  • umět používat vodu, mýdlo, ručník
  • zvládat použití kapesníku, smrkat

2. částečná samostatnost v sebeobsluze

  • samostatně se najíst a napít
  • dodržovat kulturu stolování
  • umět jíst lžící, příborem
  • poznat své věci, značku
  • oblékat a svlékat základní část oděvu
  • obouvat a zouvat se

Pokud tohle vaše dítě zvládne a podaří se vám dostat ve velkém návalu do školky, uleví se oběma stranám. Vám, abyste mohli opět najet na pracovní režim a dítěti, protože bude mít plno nových podnětů, které ho zabaví.

___________________________________________________________________ 

DESATERO PRO RODIČE NASTÁVAJÍCÍCH ŠKOLÁČKŮ

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojově a sociálně zralé, ale také dobře připravené. Proto nabízíme rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit. Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá vzájemná spolupráce.

 

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (napr. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)

- svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)

- je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, používá ubrousek)

- zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)

- zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)

- postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)

 

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- zvládá odloučení od rodičů

- vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas

- projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách

- ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti)

- je si vědomé zodpovědnosti za své chování

- dodržuje dohodnutá pravidla

 

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)

- mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci, apod.

- mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)

- rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí

- má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

- přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor a respektuje jeho pravidla

- pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)

- používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)

- spolupracuje ve skupině

 

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize, apod.)

- zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky, apod.)

- tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím

- vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)

- umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary (popř. písmena)

- rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)

- řadí zpravidla prvky zleva doprava

- používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)

 

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikosti, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky

- složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů

- rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)

- rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)

- sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleská slabiky ve slově)

- najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily

- rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky, i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky)

- postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)

- reaguje správně na světelné a akustické signály

 

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)

- orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)

- porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)

- rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník, atd.)

- rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů

- třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)

- přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá ("přemýšlí nahlas")

- chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty

- rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)

 

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10 - 15 min.)

- "nechá" se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)

- záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit

- pamatuje si říkadla, básničky, písničky

- přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je

- postupuje podle pokynů

- pracuje samostatně

 

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)

- navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí

- nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých

- je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)

- zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny

- vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor

- ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit

- k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)

- je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

 

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení

- zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografií, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy, apod.

- je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí

- svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne

- zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny

- zná celou řadu písní, básní a říkadel

- zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)

- vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí

- hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli

 

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit, když je v nouzi, apod.)

- zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)

- ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat

- má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpadky)

- přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné

- má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existence jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)

- chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)

- zná faktory poškozující zdraví (kouření)

- uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí

 

 

Upozornění

ÚHRADA ŠKOLNÉHO

Školné je možno hradit pouze bezhotovostním převodem, a to k 14. dni v měsíci. 

Číslo účtu: 270 983 879 / 0300

Variabilní symbol: 2

Poznámka: jméno dítěte - MUSÍ BÝT VŽDY UVEDENO !!!

Částka: 400,- Kč

Děkujeme. 

 

Mateřská škola
Holečkova 7


Fakultní základní škola a Mateřská škola Olomouc, Holečkova 10 příspěvková organizace

Fotogalerie Najdete nás na Facebooku